Formáty papíru a jejich standardizované rozměry

Když si jdete koupit blok, sešit, čtvrtku, knihu nebo jen volné papíry, určitě zjistíte, že nesou označení velkým písmenem a číslem. Stejný název znamená i stejné rozměry papíru. Ty určují standardy, podle kterých se formáty papíru dělí.

Běžně užívané papíry bývají označovány jako A, B nebo C, ale existuje i řada dalších formátů například pro fotografie nebo plakáty. Zjistěte, jaké jsou formáty papíru, jak se dělí a k čemu se jednotlivé formáty využívají. S těmito informacemi si vždy vyberete ten nejvhodnější formát papíru pro svou potřebu.

Formáty papíru se dělí do řad

Velikosti papíru mají svůj daný systém. Jde o normu ČSN EN ISO 216. Ta je výsledkem dlouhodobého vývoje od prvotních nepsaných dohod o velikosti papírů, které mezi sebou uzavřeli jeho uživatelé. Základní formátové řady jsou tři – A, B a C. Protože se jejich velikosti řídí normou, mají jednotlivé formáty vždy stejné rozměry. Dodržování normy nejen usnadní práci, ale je díky ní možno vyrábět menší a levnější zařízení, která budou využívat právě tento rozměr papíru. Může jít o tiskárny, kopírky a jiné podobné stroje, které s papíry pracují a vyžadují přesný formát. Systém standardních velikostí ISO 216 platí kromě několika výjimek celosvětově.

Z jakých principů formáty vycházejí

Systém ISO stanoví pro všechny listy papíru poměr šířky k výšce v hodnotě jedna ke druhé odmocnině ze dvou, tedy 1:1,4142. Proč se právě tento poměr hodí pro listy papíru? Umístíte-li totiž dva stejné papíry v těchto rozměrech vedle sebe nebo naopak papír přepůlíte rovnoběžně s kratší stranou, vznikne list papíru, který má stejný poměr šířky k výšce.

S normalizací formátů bylo započato již koncem 18. století. Proces probíhal především v Německu a také ve Francii. Po roce 1917 se o zavádění norem papírů začaly zajímat i další státy, ale v mezinárodním měřítku se jednotné formáty papírů objevují až v roce 1921. Základem byl papír s plochou 1 m čtvereční a s poměrem stran jedna ke druhé odmocnině ze dvou. Této normy se jako první stát chopilo Švýcarsko. Normované papíry se od té doby užívaly i v Československu, norma však byla oficiálně zavedena až v roce 1967 jako ČSN 50 0040.

Nejběžnější jsou formáty řady A

S řadou formátu A jistě přišel do styku každý. Jde o nejběžnější denně užívané rozměry papírů, bloků, sešitů a dalších. Řada B nabízí větší formáty, ale zachovává stejný poměr stran jako formát A, takže ho lze snadno upravit ořezáním na další formáty. Velikost papíru řady C se používá pro obálky, do kterých by se měly vejít papíry ve formátech A řady. Velikosti nemusejí odpovídat formátu papírů užívaných v USA a v Kanadě, kde se normou ISO neřídí. Formáty mohou být udávány v centimetrech nebo palcích, u fotografií v pixelech.

Od formátu A0 až k A8

Formát řady A patří k nejznámějším, nejširší využití má pak formát A4. Po něm následují formáty A5 a A3. Celá řada A však zahrnuje formáty od 0 do 8. S formátem A4 se setkáte v kanceláři při tisku na tiskárně, u větších školních sešitů  a samozřejmě i při domácím použití. Formát A3 má dvojnásobnou velikost formátu A4, formát A5 je dvakrát menší. I u těchto formátů je používání běžné.

Protože A formáty mají přesně vypočítané rozměry stran, zůstává při přeložení delší strany papíru stále původní poměr stran. Tento poměr bývá označován jako brána harmonie. Rozměr A0 je obdélník s plochou 1 metr čtvereční, poměr stran je 1:1,4142. To znamená, že při přeložení papíru formátu A3 vznikne formát A4, dalším přeložením formát A5 a další v řadě.

Formát papíru hraje klíčovou roli v různých tiskových aplikacích, od každodenních kancelářských dokumentů po specializované tiskoviny jako jsou umělecké reprodukce, technické výkresy a marketingové materiály. Bez ohledu na konkrétní velikost nebo typ papíru je pro dosažení optimálních tiskových výsledků nezbytné použití kvalitních tonerů. Tyto tonery zajišťují vysokou ostrost, sytost barev a dlouhodobou stálost tisku, což je zásadní pro vytváření profesionálně vypadajících dokumentů a tiskovin.

Rozměry řady A

Větší neznamená lepší ani u řady B

Formáty řady B se stupňují podobně jako řada A, ale mají větší rozměry. I jejich poměr stran je dán takzvanou branou harmonie, platí pro ně tedy stejná pravidla jako pro řadu A. Tento formát se využívá například při tisku knih, novin nebo tam, kde je potřeba tisknout až k okraji papíru. Když při tom vznikne bílý okraj, dá se lehce oříznout. Hodí se proto i pro nestandardní rozměry plakátů nebo odlišné formáty knih.

Rozměry řady B

Obálkový formát C

Méně používané než řada A, ale více než řada B – to jsou formáty C. Tato řada je určená především pro obálky. I zde zůstává zachován poměr stran branou harmonie. Rozdíl zde však je, arch C0 se nepodřizuje obsahu ani délce strany. Rozměry se řídí podle toho, aby se do vzniklé obálky vešel formát A0. Tak obrovské obálky se však nepoužívají, běžnější jsou obálky ve formátech C3, C4, C5 nebo C6. Do obálky formátu C5 se vejde přeložená A4, do C6 dvakrát přehnutá A4, A5 přehnutá na třetiny. Užívaný odlišný formát DL je obálka určená pro dvojmo přeložený papír formátu A4. Velikost DL je 22 x 11 cm.

 Rozměry řady C

Pozor na další formáty

V některých zemích však norma ISO neplatí, např. v Americe nebo v Kanadě. Jiné rozměry mohou mít také fotografie. Americké formáty, zvláště kancelářské, mívají ještě další jméno jako Letter, Legal, Tabloid, Exekutive a další. Plakáty využívají rozměry řady A nebo mají nestandardní formát. K problémům dochází i proto, že v těchto státech nemají metrický systém a rozměry jsou uváděny v palcích. U fotografií se zase uvádějí pixely. Americké rozměry a poměry stran si budete muset najít nebo si je pamatovat.

Palce, centimetry nebo pixely?

Palce na centimetry převedete snadno, ale co s centimetry a pixely? Jednotka tiskového rozlišení DPI se nastavuje v počítači a určuje rozměry a kvalitu vytištěné fotografie. Čím je DPI vyšší, tím je kvalitnější tisk, ale omezují se maximální rozměry fotografie. Ideální hodnotou pro tisk je  rozmezí od 300 do 600 DPI. K převodu pixely na cm je nutno použít vzorec - požadovaná délka strany fotografie v pixelech x 2,54 : DPI.

Nejčastěji používané formáty fotografií

K nejmenším patří pasový formát, tedy fotografie na různé doklady. Ta musí mít předepsané rozměry obdélníku 3,5 x 4,5 cm. Pro celkový výsledek tisku jsou důležité jak rozměry, tak kvalita použitého papíru. Jak poznáte kvalitní papír?

O kvalitě papíru vypovídá jeho gramáž

Při výrobě papírů se využívají různá pojiva a plnidla a odlišná je i povrchová úprava. Rozhodující pro výslednou kvalitu je však gramáž papíru. Ta je uváděna v gramech na metr čtvereční. S vyšší gramáží by se měla zvyšovat kvalita a pevnost papíru. Hodnotu gramáže je však potřeba volit podle toho, k jakému účelu bude papír sloužit. Kancelářský papír má určenou gramáž 80 gramů na metr krychlový, běžný papír pak se pohybuje v hodnotách od 40 do 150 gramů na metr čtvereční.

Formát papíru hraje klíčovou roli v různých tiskových aplikacích, od každodenních kancelářských dokumentů po specializované tiskoviny jako jsou umělecké reprodukce, technické výkresy a marketingové materiály. Bez ohledu na konkrétní velikost nebo typ papíru je pro dosažení optimálních tiskových výsledků nezbytné použití kvalitních tonerů. Tyto tonery zajišťují vysokou ostrost, sytost barev a dlouhodobou stálost tisku, což je zásadní pro vytváření profesionálně vypadajících dokumentů a tiskovin.