Studenti britské University of Leicester minulý rok uveřejnili studii, ve které docela přesně spočítali, kolik stránek formátu A4 by bylo potřeba pro vytištění obsahu celého internetu. Výsledek všechny překvapil.
Přes dojem monstróznosti, který na nás internet dělá, vytištěný by prý zužitkoval pouze 0,002 % zdrojů amazonských pralesů. Nenechme se však klamat, ono titěrné procento ve skutečnosti znamená 136 miliard stránek.
A to se ještě pořád bavíme pouze o běžně viditelném webu. Ten zabírá asi jen 0,2 % kompletního internetu, který existuje mimo dosah běžných vyhledavačů. K vytištění zbývajících 99,8 % internetu by samozřejmě bylo potřeba daleko většího množství dřeva.
Jak by se vlastně tisklo?
Při čtení studie nás napadly ještě další proměnné, které by mohly výrazně ovlivnit nejen spotřebu dřeva, ale také celkové náklady na tisk.
V zájmu ochrany životního prostředí pevně doufáme, že studenti počítali s oboustranným tiskem. Rozmařilost v podobě tisku jedné stránky na list nás z hlediska odbytu sice těší, ale naše svědomí uvědomělého spotřebitele trochu trpí.
Také gramáž papíru může zásadním způsobem ovlivnit výsledky propočtů. Ve studii jsme se nedočetli, zdali se počítalo s klasickou kancelářskou „osmdesátkou”, nebo spíše s letákovou gramáží kolem 150 g. A co třeba nějaký kvalitní lesklý fotopapír? Ten by nás už asi posunul do trochu jiných hodnot.
Na toner máme tip
Na celkové náklady bude mít významný vliv i typ toneru, který se rozhodnete použít. Rozdílná čísla vám z kalkulačky vypadnou, když se rozhodnete pro originální náplň, a v případě volby některého z alternativních tonerů.
V případě, že by se v dalším kole testování vědci rozhodli celý internet skutečně vytisknout, rozhodně bychom jim doporučili některý z alternativních tonerů TOREX. Při kvalitativně totožném tisku by jim tato alternativní náplň ušetřila až 40 % nákladů. To je číslo, které by při troše štěstí mohlo pohnout i s velmi přísnou komisí pro udělování grantů.
Detaily dělají divy
Můžeme se pustit i do větších detailů, jako je třeba typ použitého fontu a formátování dokumentů. V našich zeměpisných šířkách se pevně zabydlel standard v podobě písma typu Times New Roman velikosti 12. Ale jak to mají v Británii?
A tiskl by se internet z hlediska formátu ve stylu 1:1? Tedy – co je na obrazovce, to bude na papíře? Nebo bychom se snažili o efektivní formátování s jedním typem fontu a řádkováním 1?
Zkrátka, celý projekt v nás probudil spoustu otázek, jejichž zodpovězení by v daných parametrech tisku výrazně ovlivnilo celkové náklady a možná i původní propočty. Ale jak už jsme naznačili, při tisku můžete ušetřit opravdu výrazně – a to jak v případě takto ambiciózních projektů, tak při každodenní práci.